V lednu 2000 odešla kvůli studiu do USA. Jeden semestr studovala v coloradském Boulderu. V prosinci 2004 promovala na University of Nevada v Renu. 14. září 2005 se ve svých rodných Prachaticích po sedmileté známosti provdala za bývalého amerického lyžaře Marcuse Nashe.
S manželem žije v Truckee v Kalifornii. I po svatbě si ponechala české občanství. Na částečný úvazek pracuje pro malou reklamní agenturu v Truckee. Závodí za ženský profesionální tým Luna Pro Team.
Tahle drobná sympatická brunetka si namísto jistého zázemí v Čechách zvolila dobrodružnou cestu za oceán. Musela prokázat ještě o trochu více odvahy než kdokoliv jiný, protože získala univerzitní stipendium v místě, kde rok předtím tragicky zahynula její starší sestra Lucie.

Co tě vedlo k rozhodnutí studovat v USA?

Hrálo v tom několik faktorů, ale hlavní asi bylo, že jsem v té době potřebovala ke sportu ještě něco jiného a kombinace školy a závodění v USA se zdála velice lákavá. Dnes to považuji za jedno z nejlepších životních rozhodnutí.

Kdy sis uvědomila, že v USA zůstaneš i po studiích, co to bylo za zlomový moment?

Místo, kde jsem studovala, je ideální pro profesionálního sportovce. A to, že jsem už závodila za profesionální tým poslední dva roky školy, také napomohlo mému rozhodování. Nejdůležitější moment v mém rozhodování byl ale Marcus a náš, v té době už dlouhodobý, vztah.

Do USA jsi odcházela jako výborná česká sportovkyně, nicméně ty největší úspěchy přišly právě po několika letech pobytu v zámoří. Jak moc se změnila příprava na závody ve srovnání s domácím prostředím a podmínkami?

Myslím, že úspěch přišel i díky tomu, že dělám vytrvalostní sport, kde se každý rok tréninku počítá. Přestěhovala jsem se do vyšší nadmořské výšky, což má také své výhody. Podmínky mám velice dobré, i když zima je tu někdy náročnější s tím množstvím sněhu, co naše pohoří každou zimu zažije. Ale na druhou stranu z místa, kde bydlím, jsem za jednu hodinu autem z hor pryč a v podobném podnebí, jako má jih Španělska. V takových podmínkách se v zimě dá dobře kombinovat lyžování a kolo. Přes léto tu jsou podmínky pro kolo více než ideální – lesy s nekonečnými stezkami pro bika a relativně hustou sítí silnic pro kolo silniční.

Co americké ženy a výkonnostní sport? Jak se na toto spojení nahlíží? Z vlastní zkušenosti vím, že oproti Evropě tu funguje „dlouhověkost“ – aktivně závodí spousta žen nad 35 let, podávají výborné výkony, skvěle vypadají…

Největší rozdíl, který vidím v cyklistice mezi Spojenými státy a Evropou, je, že tady jen pár závodnic začíná se specializací v juniorském věku. Většina amerických závodnic začne na vysoké škole anebo až po ní. Začínají ve dvaceti letech, a proto vydrží déle než evropské závodnice, které tvrdě trénují od deseti až dvanácti let a kolem dvaceti toho mají už dost. Pro nás tady (v USA) je sport pak životním stylem, byť v nejrůznější podobě a úrovni, bez ohledu na věk. Myslím ale, že i v Čechách se to postupně změní. Dobrá kondice je prostě výhodou, umožňuje kvalitnější žití.

Začínala jsi jako lyžařka, ale tvůj život je v posledních deseti letech spojen s kolem. Vzpomeneš na své oblíbené místo v Čechách, kde jsi ráda jezdívala na biku? A dáš nám tip i do míst, kde v současnosti ži­ješ?

Já jsem si hodně užila Šumavy, a to jak na biku, tak na silnici. Prachaticko, odkud pocházím, bylo moje nejoblíbenější místo pro silniční vyjížďky. Stále bylo na co koukat, provoz nikterak veliký. Momentálně žiju v oblasti Lake Tahoe v severní Kalifornii. Podmínky pro horská kola jsou opravdu ideální v lesích pohoří Sierra Nevady s nekonečnými single tracky.

Co další plány? V návaznosti na předchozí postřeh mě napadají olympijské hry v Londýně… vydržíš? Výkonnost jistě máš, ale vím, že je to o pevném zdraví a silné vůli, motivaci…

Na olympiádu momentálně nemyslím, je to opravdu daleko (v roce 2012 – pozn. red.) Nevylučuji ji, ale nemyslím tak dopředu.

V ženském profesionálním týmu, kde jezdíš, je jistě fungující servisní tým. Nicméně jsi musela zpočátku svého působení ve Státech prokázat velkou míru samostatnosti. Co vše zvládáš opravit na kole? A kdy už raději využiješ svého ženského půvabu?

Zvládám takové ty základy, a pokud potřebuji pomoc, nemám problém vzít kolo do servisu. Na závodech se o náš tým velice dobře starají dva mechanici.

V našem časopise Wild Cat představujeme aktivním čtenářkám i méně známé, mnohdy adrenalinové sporty. Měla jsi čas při svých závodních a studijních povinnostech něco zajímavého vyzkoušet?

Poslední dva roky se více věnuji skialpinismu. Tuto zimu jsem vyšlapala a sjela většinu kopců kolem Truckee a Lake Tahoe a užila si i zimní kempování na Castle Peak s manželem a naším psem.

Média o tobě píší v souvislosti se sportovními výkony, úspěchy. Já ale vím, že jsi před pár lety fotila pro jednu světoznámou značku, konkrétně sportovní kolekci brýlí. Prozraď něco i o této zkušenosti.

Fotila jsem pro Oakley a byla to moc zajímavá zkušenost. Oakley si vytipovala sportovce a my jsme se pak stali tváří pro jejich marketingovou kampaň. Vše bylo založeno na našem sportovním příběhu, který se nafotil i natáčel.

Můžeš prozradit, čemu by ses ráda v budoucnosti věnovala?

Chtěla bych jezdit na kole aspoň do osmdesáti jako moje babička :-) a také lyžovat, co to půjde. Jinak asi můj největší sportovní cíl je, abych byla schopna stačit manželovi, a to ve všech možných sportech, co podnikáme.

Na nedávném mistrovství světa v cyklokrosu, které se konalo v jihočeském Táboře, vytvořil pro Katku její fanklub pro ni vytvořil velmi sympatický transparent „Katka je NASHE“. A je to tak… I když má Katka už pár let zázemí pro svůj život v USA, pravidelně do Čech jezdí a na sportovním poli skvěle reprezentuje.

Tak přeji za WILDCAT hodně štěstí!