Poprvé to zkuste na sněhu ve stanu
Ještě než začnete kopat sněhový záhrab, nezaškodí, když si
napoprvé zkusíte přenocovat na sněhu ve starém známém stanu. V noci se
vám pěkně zadýchá a je v něm tak o něco tepleji než pod širákem.
Nevýhodou je, že vydýchaná vlhkost se srazí kolikrát nejen na vnitřní
straně stanu, ale i na spacáku a ten je pak další noc nepoužitelný.
Jednoduchou obranou je obléci si na noc kuklu, do které se bude vlhkost
zachytávat a navíc ochrání váš obličej před chladem.
Oříškem je ovšem i samotná stavba stanu na sněhu. Zvlášť pokud je
čerstvý a neudrží ani muší váhu, natož pořádnou divokou kočku. Pak
nezbude, než stavět s nasazenými běžkami, lyžemi či sněžnicemi,
protože bez nich se budete propadávat až po pás. Pokud stan stavíte na
větrném místě, kde není žádná skrýš, není na škodu pro stan
vyhloubit ve sněhu díru a tím jej částečně proti větru ochránit. Aby
vám stan neuletěl, použijte pak místo obvyklých stanových kolíků lyže a
hůlky. Klasické kolíky, ty krátké tenké tyčky, nejsou ve sněhu obvykle
nic platné, zvlášť v prašanu.
Na podruhé se už jděte zahrabat
Až nabudete sebevědomí s úspěšným přenocováním na sněhu ve stanu,
je pravý čas, zkusit to i bez něj a pod sněhem. V našich zeměpisných
šířkách většinou není ideální sníh na stavbu iglú, a tak s ním
neztrácejte čas a jděte se raději rovnou zahrabat. Záhrab je totiž
ideální nora k přenocování ve sněhu, kterou zvládnete vyhloubit
s dobrou lopatou a šikovným pomocníkem poměrně snadno. A v noci se vám
v něm udělá navíc ještě větší teplíčko než ve stanu.
Stěžejní však je si pro stavbu záhrabu vybrat hlubokou sněhovou návěj ze
slehlého sněhu, dost vysokou na vybudování prostoru na spaní tak, aby nad
ním zbyla ještě minimálně půl metru vysoká vrstva sněhu na strop. Než
začnete kopat, ověřte si proto nejprve hloubku návěje sněhovou sondou,
klackem nebo hůlkou.
Místo na spaní pak vykopejte tak vodorovné, jak jen zvládnete, abyste po
něm, až přes noc sníh zledovatí, neklouzali, a zase ne zbytečně veliké,
abyste si záhrab pěkně zadýchali. Ležení musí být také oproti vchodu
vyvýšené, protože teplo, jak známo, stoupá vzhůru. Nakonec udělejte,
třeba hůlkou, do stropu větrací otvory a ty pravidelně kontrolujte, aby
nezamrzly nebo nezapadaly sněhem. Vchod do záhrabu si totiž na noc
zatarasíte, a tak jsou větrací otvory vaším hlavním přísunem
kyslíku.
A teď už sladké sny. A pokud si stále ještě na noc pod sněhovou
peřinou sami netroufáte, zkuste to třeba s Klubem českých turistů, který
pořádá pro své členy i nečleny zimní táboření mnohokrát do roka na
různých místech republiky.
10 rad pod sněhovou peřinu:
1. Pořiďte nebo půjčte si kvalitní výbavu – spacák do minusových
teplot a dobře izolující karimatka podložená navíc alumatkou se v zimě
opravdu vyplatí.
2. Ustelte si v závětří. Studený vítr výrazně snižuje pocitovou
teplotu a proniká i do spacáku.
3. Než si ustelete, přesvědčte se, že neležíte přímo v dráze
potencionální laviny.
4. Spaní ve sněhu si nejlépe zkuste doma na zahradě nanečisto. Pokud vaše
vybavení nebude dostatečně dobré, můžete se odebrat do teplé postele
i uprostřed noci.
5. Boty si strčte do spacáku, ať nejsou ráno zmrzlé na kost.
6. Oblečení si nenavlékejte na sebe všechno, ve spacáku musí zůstat
místo pro vrstvu zahřátého vzduchu. Pokud máte spacák příliš velký,
oblečení si ve spacáku raději kolem sebe a pod sebe rozložte.
7. Nedýchejte dovnitř spacáku, ať nenavlhne.
8. Mokré rukavice nechte přes noc na mrazu. Ráno z nich zmrzlou vlhkost
vyklepete.
9. Vyzbrojte se kvalitní lopatkou s dobře padnoucí a dlouhou rukojetí.
S ní si své doupě vykopete rychleji a s menší námahou, takže se ani
tolik nezpotíte.
10. Lopatu si pak nechte uvnitř sněhového úkrytu. Kdyby vchod zapadal
sněhem, můžete se rychle vyhrabat.
