V prvním videu se dozvíte, jak si správně před jízdou nastavit
vaše kolo. To je jedna z nejdůležitějších věcí. Nejprve byste
si měly zkontrolovat polohu brzdových pák. Nejlepší vzdálenost, jak
vidíte ve videu, je taková, abyste na konec páky dosáhly ukazovákem. Já
raději brzdím dvěma prsty (ukazovákem a prostředníkem), takže záleží
na vás, co vám přijde lepší a bezpečnější.
Důležité jsou také správně široké pláště se spoustou velkých
špuntů. V terénu by se vám někdy mohly hodit chrániče, a to na lokty,
kolena a holeně. Helma a rukavice by měly být samozřejmostí.
A nakonec si správně nastavte sedlo. To by mělo být v rovné pozici a ve
správné výšce. Správnou výšku vyzkoušíte tak, že si sednete na kolo a
nohu položíte na pedál patou. Noha by měla být téměř napnutá.
V druhé epizodě se podíváme na základní postoj při jízdě v terénu. Jestli chcete jezdit lépe a rychleji, musíte dávat pozor, jak na kole sedíte. Důležité je správné těžiště, uvolněné ruce, které ale zároveň pevně drží řídítka. Ty by měly být ohnuté v loktech, které směřují směrem ven, kvůli snazšímu a lepšímu ovládání kola. Schválně si vyzkoušejte, že řízení je daleko snazší a účinnější s lokty vystrčenými ven od těla, než spuštěnými podél těla. Čím rychleji chcete jet, tím dál se musíte dopředu dívat. Pokud jedete po rovině, těžiště byste měli mít na středu kola. Při jízdě z kopce posouváte tělo dozadu, čím prudší sjezd, tím dále, třeba až za sedlo. Nezapomínejte na práci rukou, které mohou fungovat jako tlumiče.
V třetím dílu nám Kurt Exenberger ukazuje, jak se správně brzdí. Dobří jezdci používají k brzdění pouze jeden prst – ukazováček. K tomu je třeba si správně nastavit brzdové páky, abyste na ně prstem dosáhly. Pokud vám to přijde málo, můžete brzdit dvěma prsty. Je to skutečně jen na vás, co vám vyhovuje víc. Prostě to zkoušejte.
Já osobně brzdím dvěma prsty, přijde mi to jistější. Po shlédnutí
Kurtova videa jsem zkoušela brzdit jen ukazováčkem. Po chvilce jsem si na to
zvykla, dokonce jsem měla v terénu pocit, že pokud brzdím jen jedním
prstem, je brzdění plynulejší a jemnější. Jedinou nevýhodou bylo, že po
několika hodinovém ježdění a brzdění jsem už neměla sílu. 
Brzdění přizpůsobujeme změnám terénu. Pokud jedete po rovině, používáte víc přední brzdu, Kurt doporučuje poměr 70 % přední a 30 % zadní brzdu. Ve sjezdu posouváme těžiště vzad (míra posunutí závisí na sklonu terénu). Tím, jak zatížíme zadní část kola, začne být důležitější zadní brzda. To samé platí na kluzkých površích, na kterých hrozí podklouznutí předního kola, přední brzdu je třeba používat opatrně.
Brzdění je prostě věda a je potřeba trénovat. V některých případech je ale dobré brzdit méně nebo dokonce vůbec. Často se stane, že vás při jízdě v terénu překvapí nějaká překážka, typickým příkladem mohou být mokré kořeny. První, co uděláme je, že se lekneme nečekaného a přibrzdíme bez ohledu na okolnosti. V některých případech je však bezpečnější brzdit minimálně nebo vůbec a počkat se zpomalením až za překážku do místa, kde jsou na zpomalení vhodnější podmínky. Zkrátka je důležité nejen jak brzdit, ale také kdy, respektive kde.
Ve čtvrtém videu techniky jízdy na MTB se trochu zapotíme. Budeme totiž
trénovat jízdu do kopce. I když se to zdá triviální,
vyžaduje i jízda do kopce určitou techniku. Zvlášť tehdy, pokud jedete
opravdu do prudkého kopce.
Tehdy je potřeba změnit těžiště. Váhu byste měli přenést na přední
část kola (když se vám přední kolo začne zvedat, je třeba na kolo
„nalehnou“), ale zároveň zatížit i zadní kolo, aby vám nezačalo
prokluzovat.
Do kopce můžete šlapat také ve stoje. Vaše tělo zůstává v podstatě ve
stejné pozici, pohybujete pouze rukama ze strany na stranu, a váha zůstává
v pedálech. Když to zvládnete, můžete, můžete si v této pozici
přenášením váhy z pedálu na pedál v kopci za jízdy i pěkně
odpočinout.
