Pakliže jste propadly běhu úplně na maximum, nemyslíte na nic jiného,
než na tuto vaši „běžeckou filozofii“, nedokážete mluvit o ničem
jiném a potřebujete jej provozovat nejlépe dennodenně, a to co nejdéle.
Pokud zrovna nestudujete nějaký běžecký internetový magazín, tak
listujete nejnovějším vydáním běžeckého časopisu, nemluvě o tom, že
ve vaší knihovně převažují běžecké tituly, které jsou vaší chloubou.
Vedete si s pečlivostí běžecký deník a nedej Bože, že byste si tam
opomenuli zaznamenat nějaký ten uběhnutý kilometr.
Sledujete rovněž všechny zprávy a události týkající se této
problematiky, popřípadě i závody či nové kolekce běžeckého oblečení.
Na svoje běžecké boty si nenecháte málem ani šáhnout a pečujete o ně,
ať už máte párů nespočet. Máte jeden cíl za druhým, snažíte se na
sobě „zapracovat“, zdoláváte rádi překážky, ať už vytrvalostní či
ty rychlostní a s každičkým dnem vám ubývá svalstvo a mění se postava.
To jsou hlavní příznaky toho, že jste běhu propadly. A samozřejmě
ještě jedna věc, nedokážete si to přiznat!
Cílem běhu pocit euforie?
„Runner´s high“ – toto označení pocházející z anglického
jazyka v sobě zahrnuje stav, kterého rády běžkyně dosahují. Pocit
naprostého uvolnění, euforie. Běžíte lehce a nedokážete a nechcete
přestat. Jste plné vnitřní energie a „srší“ z vás optimismus. Tohoto
stavu však nemusíte dosáhnout při každém běhu, někdo má to štěstí,
že se tento stav dostaví, u jiného nikoli. Zasáhne vás to jako blesk
z čistého nebe, avšak nikdy nevíte kdy, zda po pěti, deseti, dvaceti či
padesáti kilometrech. Rovněž nevíte, jak dlouho vás tento pocit uvolnění
bude provázet. Někdy to může být i nebezpečné, neboť se vám nebude
chtít přestat a ne všechny závislosti končí dobře. Tohoto stavu
dosahujete díky endorfinům, které v mozku potlačují pocity únavy či
bolesti a navozují pocit naprostého uvolnění, osvobození, oproštění se
od okolního světa.
Běh a jiné sporty
I přestože jste vášnivé běžkyně a jiné sporty vás nezajímají,
ani nelákají, je vhodné je stejně malinko střídat. Jako doplněk běhu by
se mělo stát posilování určitých partií snad samozřejmostí. Nejen, že
si tak protáhnete a posílíte například břišní svaly, které během
zrovna neposilujete, ale dosáhnete tak i vyšší efektivity běhu. A navíc
takové břišní svaly jsou určitou oporou pro záda, pakliže pravidelně
posilujete, je větší pravděpodobnost, že se vám bolest zad vyhne.
Moderní pětiboj či cyklistika?
Nemusíte zrovna provozovat moderní pětiboj, který je složen ze šermu
kordem, plavání, jízdy na koni a kombinované disciplíny: střelby a běhu,
abyste nabraly energii a posílili tak i zbylé části těla. Odpočinek si
můžete dopřát například u společenských her.
V poslední době mnohé sportovkyně volí kombinaci běhu a cyklistiky. Na
kole se necháte unášet přírodou, zpevníte svaly, projedete se na stále
nová místa, avšak díky běhu se „po svých“ dostanete i tam, kam byste
se za normálních okolností na kole nedostaly. Při běhu se jen tak lehce
nenecháte z tréninku vyrušit, kdežto na kole se můžete zatoulat do
nejednoho vinného sklípku. Ale jako doplnění je cyklistika určitě na
místě.
Důležité je, aby na vás doplňující sport působil pozitivně a dodával
vám energii. Pokud je vám vyloženě nepříjemné jezdit na kole, protože
vás po tom bolí nejenom zadek, je rozhodně lepší zvolit jiný pohyb.
Takové plavání a sauna nemusí být na škodu. Záleží na vás, není nic
horšího, než se do něčeho tlačit s nechutí.
Má závislost na běhání
Život bez sportu si nedovedu představit. Běh a in-line bruslení. Tyto dva
sporty ke mně neodmyslitelně patří. Běhání mi dodává neskutečnou
energii a chuť do života. Mám po tréninku vždy náladu zažívat
nepopsatelné kouzelné věci, úžasná dobrodružství a sbírat stále nové
životní zkušenosti. Stala jsem se „zdravě závislou“ na uvolňování
tolik zbožňovaných endorfinů.
Při běhu cítím, že pro své tělo něco (něco více) dělám. Nevadí mi
ani propocené termoprádlo. Vždyť takové tričko se vypere a já budu mít
jistotu, že jsem běžela na maximum. Běh je pro mě lékem na všechny
deprese, depresivní nálady, negativní myšlenky i pesimistické lidi.
A před tímto ráda utíkám. Ne však od problémů, ty se mají řešit.
Běhání je pro mě výzvou a překonáním sebe sama. Mám za sebou pár
půlmaratónů a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších. A tady mé
představy nekončí. Chtěla bych uběhnout i maratón. A kdo ví, třeba
jednou oběhneme společně i celou zemi. Běh je sport, kde překonáte jednu
„metu“, ale tím to nekončí, před vámi se objeví další výzva, které
budete chtít docílit.
Přeji všem běžeckým milovnicím mnoho zdolaných kilometrů. A pakliže se
vám do cesty postaví překážky, neutíkejte, vyřešte je a běhejte. Třeba
jako Rocky Balboa. Mnoho zdaru a pevné zdraví, divoké kočky!
