Z informačního letáku, který jsme společně s poukazem dostaly, jsme moc chytré nebyly. Stojí na něm, že si člověk může vyzkoušet volný pád a skutečné létání ve vzdušném tunelu. Na internetu jsme našly více informací, ale stejně jsme do poslední chvíle úplně přesně nevěděly, jak to bude vypadat, jak vysoko poletíme a jestli budeme i někam padat. Po úspěšné návštěvě mohu sdělit následující informace.
Body Flying je létání ve vertikálním vzduchovém tunelu, kde mohutná vrtule vytváří vzdušný proud až o rychlosti 200 km/h. Člověk se položí na vzdušný proud a nechá se nadnášet. (Mezi vrtulí a člověkem je samozřejmě bezpečná síť.) V závislosti na zkušenostech a na poloze těla může člověk letět až několik desítek metrů vysoko. Maximální dávka pro netrénovanou osobu je kolem 15 minut denně, což prý zhruba odpovídá úsilí vynaloženému při 20 seskocích padákem za den (určitě všichni přesně víte, jaká je to námaha :-) ).
Dostali jsme potřebné vybavení k letu – létací montérky (spíše proti umazání a aby nás měl instruktor za co držet), helmu, brýle a rukavice, informační video a instruktáž jak padat a co při letu dělat s rukama a nohama. A šlo se na věc.
První let jsme absolvovala každá zvlášť s instruktorem. Držel nás za ruce, za nohy, abychom mu neuletěly. Vyletěly jsme až k deseti metrům vzhůru a měly možnost rozhlédnout se po okolních polích a letištních ranvejích (budova Body Flying je vedle curyšského letiště). Byl to skutečně příjemný pocit jen tak si poletovat vzduchem (a pózovat naší fotografce) a nechat si proudem vzduchu masírovat tělo a obličej (viz fotky). Když jsme se všechny vystřídaly, šlo se na druhé kolo. Tady nás instruktor nechal letět více samotné a ukazoval nám, co máme dělat s tělem, aby nás vzduch vynesl nahoru nebo naopak abychom klesly. Spíše jsme se držely při zemi a občas sebou plácly o síť. Ale bylo znát, že se s různými pohyby mění odpor vzduchu a tělo stoupá nebo klesá.
Úplně nakonec nám instruktoři ukázali, jak létají oni. Když si představíte Supermana v kombinaci se Spidermanem, přibližně tak vypadali. Ve vzdušném proudu létali rychle nahoru a dolů, otáčeli se sem a tam a dělali nejrůznější kousky.
Celkově byl Body Flying velice příjemný a zase trochu jiný zážitek. Jediné, z čeho jsem snad měla obavy, bylo, abych se nesrazila s pravidelnou linkou ČSA Praha – Curych, která tou dobou právě startovala. :-)