Letos mě trápily vleklé zdravotní potíže, které v květnu vyvrcholily operací ramenního kloubu, a doktor mě ujistil, že léto si maximálně odplavu, ale nic víc. Dodržovala jsem poctivě všechny lékařské rady, chodila plavat nebo prostě jen chodila :-), pravidelně navštěvovala rehabilitaci, ale po marném boji s bolestí jsem se rozhodla učinit přítrž mému zoufalství ze zákazu skoro veškerých aktivit, pro které žiju: cyklistika, turistika, lezení, surfing, vodní sporty, běh, cestování, jízda na koni, tenis, volejbal, kick box… a neodpustila si aspoň jeden aktivní týden.

Zvolila jsem pro začátek lehkou jízdu na kole v domnění, že ruka je stabilizovaná a nic horšího se jí nestane a vyrazila s kamarádkou ke sklonku léta do Jižních Čech na Lipno.

První den – kolem Lipna – cca 70km na kolech

Lipno nad Vltavou – Frymburk – Černá v Pošumaví  – Horní Planá, kde jsme se nalodily na přívoz přes Lipno na druhou stranu do Bližší Lhoty, pokračovaly přes Přední Zvonkovou, dále po cyklotrase přes rozcestí Kyselov do Frýdavy, Přední Výtoně a zpátky kolem Lipenské hráze do Lipna nad Vltavou na Sluneční Louku.

Jak jsem šlápla do pedálů, cítila jsem se ve svém živlu. Tělo přestalo poslouchat mozek a jelo si dle libosti. Kamarádka nebyla tak trénovaná jako já, ale přesto jsem se ji pokusila vyhecovat, že bychom mohly dát trochu větší oblouček, než jsme měly původně v plánu. Přes její původní protesty nakonec souhlasila. Lamentovala však celou cestu, co všechno já si vyslechla:-), ale jízda stála za to, objely jsme nakonec třičtvrtě Lipna a vrátily se až k večeru krásně unavené a hladové.

Druhý den – okolí Slunečné louky – Lipno nad Vltavou

Druhý den se nesl v duchu odpočinku u vody a krátkého večerního pokusu jízdy na bruslích v okolí. Naštěstí nemusíte u vody pouze ležet, ale můžete si půjčit šlapadlo, dvoumístný kajak nebo si vybrat z několika druhů plachetnic. Po vyřádění u vody jsme se rozhodly zkusit na bruslích avizovanou trasu podél přehrady. Asfaltový povrch byl celkem hladký, a ačkoli je stezka relativně úzká, tak jde o atraktivní 5km trasu podél přehrady. Začátek stezky je lemován pouličním osvětlením, takže se na ní dá bruslit i večer. Začátečníkům ale doporučuji větší obezřetnost, protože stezka není jen rovinka a hned zkraje je mírnější sjezd, ale s opatrností se zde dá krásně zajezdit.

Třetí den – Bad Leonfelden – Rakousko – cca 35 km na kolech

Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Guglwald – Vorderweisenbach – Bad Leonfelden a zpět po stejné trase. Další den jsem si vyprosila všemi silami výlet do Rakouska do městečka Bad Leonfeldenu. Rakouské kopce, to je teprve něco. Kdo chce vyzkoušet fyzičku, může zvolit Rakousko jako ideální trenažér. Rakouské cyklostezky byly velmi dobrodružné, obzvláště pro německy nemluvící osoby. Jako zázrakem jsem vyšmátrala v paměti pár frází, které ke krátké konverzaci o cestě kupodivu stačily. Rakušané, žijící v horách, jsou nesmírně milí a přátelští. Všichni zdraví a usmívají se na vás, když je míjíte, se snahou o rychlou konverzaci. Rakouské děti rovněž nešetří pozdravy a všechny jsou slušně vychované. Chvilkami si člověk připadá jako v pohádkové zemi. Na zpáteční cestě to vypadalo, že nás zastihne bouřka, ale štěstí stálo při nás a vítr ji odnesl kamsi do dáli. Dorazily jsme v pořádku a tentokrát nohy vibrovaly i mně.

Čtvrtý den – hrad Rožmberk – Vyšší Brod (vlakem a pěšky)

Čtvrtý den jsme jely vlakem na výlet na hrad Rožmberk, kde jsme absolvovaly důkladnou prohlídku a po obědě jsme se vydaly na 20km trasou do Vyššího Brodu. Po cestě jsme potkaly muflony a jeleny, zřejmě, aby nám cesta rychleji ubíhala . Ve Vyšším Brodě jsme chtěly navštívit cisterciácký klášter, ale dorazily jsme bohužel už po zavírací době, tak jsme si alespoň přečetly informace na jejich info tabuli. Klášter mimo jiné obsahuje unikátní historickou knihovnu s neuvěřitelnými 70 000 svazky a naleznete zde i průřez klášterními uměleckými sbírkami, např. od Petra Brandla, Norberta Grundla nebo Jana Kupeckého.

Pátý den už probíhaly přípravy k odjezdu a návratu zpět do Prahy. Přesto, že jsem se omezila na chůzi a opatrné ježdění na kole, Lipno jsem si parádně užila.

Lipno a okolí mohu ovšem s klidným svědomím doporučit všem, dokonce i těm, které se jen chtějí nadýchat čerstvého vzduchu a ze všeho nejraději upřednostňují turistiku.

A víte co bylo na tom všem v závěru nejlepší? Moje kamarádka mi dodnes děkuje za skvělou aktivní dovolenou a stala se z ní zapálená cyklistka. A z toho mám největší radost.

PS: těším se na podzimní běh mezi listím a pouštění draků.