Když jsme se s holkama domlouvali jak pojedem do Davosu přišla Simča z úžasným nápadem podívat se cestou do Lichtenštejnska. A tak tady je takový mini reportík z toho jak jsem se tam měli.
Můžu upřímně říct, že celý týden před závodem, který jsem strávila v Davosu na Snowfestu, jsem tiše doufala, že se závody nakonec zruší. Když jsem sledovala celý týden počasí a sněhové podmínky, které byly již velmi kritické, obávala jsem se, že pokud se závod pojede, bude to velmi nebezpečné – málo sněhu, tvrdý podklad, mnoho skal a do toho strmý kopec. To rozhodně nebyla úplně nejvhodnější kombinace.
Nenechte se zaskočit informacemi, které se povalují na internetu. Dozvíte se tam mimo jiné i to, že mountainboarding je letní alternativou snowboardingu, bylo by však velkou chybou představovat si, že se navoněný a vystylingovaný snowboardista na léto promění v navoněného a vystylingovaného mountainboardistu. Pravda je jinde, internet je nebezpečná zbraň. Skutečnost, že prahnete po pravdě zrovna na tomto webu je mimo jiné důkazem, že máte za ušima. Tady jdeme na dřeň.
Nejslabší máte padáka… pamatujete? Tak to tady neplatí. U sportů jako je parašutismus, paragliding nebo basejumping je padák životní nutností. Místa, kde se můžete náhodně potkat, jsou dvě. Nahoře a dole. Potkat skokana v letu je vyšší dívčí. Jedinou možností jak zůstat “ve spojení” je tandem, čili skok ve dvou. Z vlastní zkušenosti vím, že mít za sebou kus chlapa, kterej ví jak a co, na tom si jde opravdu “ulítnout”. Není ale všecko zlato, co se třpytí.
Ne, neděste se, nechci tu psát o tom, jak sbalit týpka, kterej vám bude klimbat po večeři a pivu na gauči bradou opřenej o svůj pupek. Chlap, o kterým chci psát, se vám totiž bude líbit. S velkou pravděpodobností bude mít parádní “pracky”, do kterých se rády svěříte, pleť osmahlou od sluníčka a vůbec bude samý sval a šlacha. Zkrátka – budete se s ním chtít chlubit kamarádkám, ale nebudete jim ho chtít ukázat. Další velkou výhodou takovýho chlapíka je to, že velmi dobře zná ten pocit být s někým na jednom laně, a to se může v životě hodit. Pak je tu taky ono otřelé “táhnout za jeden provaz”, což taky není k zahození.
Sestra jezdívala na „Gardu“ tak dvakrát, třikrát za prázdniny. Hodila do transporteru windsurf, kolo a všechny potřebné náležitosti na kempování a vyrazila hledat vítr do plachet. Pokaždé, když se pak vracela domů, byla usměvavá a spokojená, jak si to ve windsurfařském ráji krásně užila. A tak jsem si řekla, že příště musím jet s ní. Přesvědčit se, jestli je to opravdu takový ráj, jak mi tvrdí.
5 let mě trápilo levé koleno, stejně tak jako levá kyčel, která mi vypověděla funkci už ve 13 letech. Díky pár šikovných chlapíků – doktorů, kteří mi ji zdrátovali, nemá dnes kyčel šanci protestovat. V té době, co mi dali kyčel do kupy, jsem začala mít ráda sport, pohyb, přírodu a svobodu, která je s tím vším spojená. Do té doby jsem byla totální pecivál. Kam se na mě hrabal Hloupý Honza, který jen za pecí se válel.
|
1
|
|
Poslední »
SWISSmag - časopis o Švýcarsku | Výhodné lyžování - SKIPAS ZDARMA | Lyžařský trenažér | Sníh, stav sněhu | Testy lyží, helem, přileb, batohů | Bazar - lyže, boty, hůlky | Běžky
