Všichni účastníci měli možnost jezdit s koučema a přiučit se tak od těch nejlepších (od Simči Hrstkové, Monči Tatarkové, Robina Kalety, Máry Macháčka, Honzy Schauera, Davida Knýbla a čechošvýcara Toma Eliase, který je v tamním terénu doslova doma) technice jízdy ve volném terénu, o pohybu v neznámém terénu, výběru lajny.

Pro ty, kteří se s jízdou v terénu teprve seznamovali, byl připraven takzvaný Freeride First Step v čele s velikánem Honzou Toufarem (Toufi je totiž fakt vysoký). Dále se mohli zúčastnit lavinového kempu Arva Avalanche camp, kde se dozvěděli od Viktora Kořízka s Kristýnkou (jeho borderkolie cvičená pro vyhledávání zasypaných obětí) spoustu informací o lavinách, lavinové prevenci a záchraně zasypaných. Jako v předešlých ročnících nás opět navštívil švýcarský specialista na laviny Manuel Genswein, který nám dal opět do těla při nácviku hledání zasypaných a hlavně při cvičení kopání obrovské díry. Jó, trénovat se musí neustále a divily byste se, jaká věda může být obyčejné kopání, nejen házení, ale i organizace práce ve skupině a podobně. Často si ani neuvědomíme, jak mohou být i triviální věci důležité!

Ten, kdo se chtěl dostat výš a dál než kam lanovka sahá, mohl se zúčastnit programu Rockpoint Skitour Week. A nakonec nesmíme zapomenout na FREESKI test, díky kterému měli všichni možnost celý týden testovat freeski lyže a vybírat si nová prkýnka na další sezonu. Letos měly i holky velký výběr z dámské kolekce freeski lyží…Tak to byl ve stručnosti Salomon SNOWfest 2010.

Počasí nám přálo celý týden. Až moc! Každý den byla vymetená obloha, teplota v údolí si žádala kraťasy a trička, a ani v těch nejvyšších polohách nebyla zrovna moc zima. Za ten týden padla za vlast spousta opalovacích krémů, a přesto měla většina z nás v obličeji vypálený obraz nadšených lyžařů. Se sněhem to už nebylo tak slavné. Prašan se hledal opravdu velmi špatně. Sněhové podmínky se měnily tak rychle, že než jste přizpůsobily sněhu styl jízdy, byl už zase jiný. Ráno byl sníh zmrzlý, pak se změnil v příjemný jarní firn a v odpoledních hodinách se zas přetvářel v krustu, která vám chytá lyže, že je nejlepší jet jen rovně. Někdy jste potkali všechny typy sněhu v jedné jízdě. Ale i tak to nebylo vůbec špatné a každý den se jezdilo a jezdilo. Alespoň já jsem byla celkem nadšená. Z čeho už tak nadšená nejsem, že jsem si ve FREESKI testu vybrala „vysněné“ lyže, takže už je na čase střádat do prasátka. A tuším, že nejsem jediná. Nejeden účastník mi vracel půjčené lyže s tím, že nám teda pěkně děkuje! Naštěstí ale v dobrém smyslu, a to v tom, že ty lyže prostě musí mít.

Každý večer jsme se všichni po večeři scházeli v sále, kde buď proběhla přednáška o lavinách, o počasí, nebo jsme se podívali pro inspiraci na nějaký lyžařský film, nebo jsme si jen tak poseděli u „vajcnbíru“ (kvasnicové pivo), dělili se o dojmy z ježdění a prostě si užívali horskou atmosféru. Týden utekl rychleji než voda a my se museli vrátit zpět do reality. Co z nás nikdo nečekal, byla úžasná sněhová nadílka, která se na nás vysypala poslední večer. Venku to vypadalo jako o vánocích, takže nás poslední den čekala sladká tečka na závěr ve formě 30 čísel prašánku. O to hůř se nám vracelo se domů.

V průběhu Salomon SNOWfestu proběhl ještě freeridový závod Scott Czech Ride 2010, který byl letos poprvé součástí Freeride World Tour Qualifier. O tom se ale dočtete až v dalším článku.

Fotogalerii ze Salomon SNOWfestu (jak to holkám parádně jezdilo) najdete zde.