Základní požadavek: tlumení dopadu

Právě proto, že při běhání musí náš pohybový aparát absorbovat značnou zátěž, je jedna z nejdůležitějších vlastností běžecké boty její schopnost tlumit a rozkládat síly působící při dopadu na celé chodidlo.

Protože rychlejší běh zatěžuje nohy více než pomalejší, odvíjí se naše požadavky na intenzitu tlumení boty od našeho běžeckého stylu. Výkonnostní a kondiční běžkyně tedy vyžaduje logicky vyšší tlumení než pomalejší joggerka. Různá potřeba tlumení je dána i typem povrchu, pro který je bota určena. Běháme-li převážně na tvrdém povrchu, vybereme si boty tlumící více, než když naše kroky dopadají převážně na měkčí povrch lesní cesty pokryté jehličím.

Na botě samotné se tlumící prvky nacházejí v mezipodrážce, a to buď gelové, vzduchové či například elastické. Najdeme je jak v oblasti paty, která většinou dopadá první na zem, tak v přední části boty, kde je uvítáme při běhu přes špičky. Na pohled můžeme na schopnost tlumení soudit i z výšky podrážky, ale ne vždy platí, zvláště při porovnávání bot různých značek, že vyšší podrážka lépe tlumí.

Při došlapu je nutná stabilita

Dále musí kvalitní běžecká bota během dopadu a odrazu dobře nohu vést. Ve většině bot najdeme výztužné prvky fixující patu. Takzvané stabilní boty jsou navíc doplněny i vyztužením na vnitřní straně podrážky, zabraňujícím propadu nohy při došlapu dovnitř. Takovou botu oceníme především tehdy, trpíme-li takzvanou pronací, kdy kotník vybočuje na vnitřní stranu nohy a došlapy provádíme nesprávně přes vnitřní stranu chodidla.

Tendenci k pronaci mají většinou běžci s nohami do „X“, u kterých bývá „prolomení“ kotníků patrné na první pohled. Mnohdy však k nadměrnému prošlápnutí, takzvanému pronačnímu propadu, dochází až při samotném běhu, zatímco v klidu ve stoje jej na naší noze nemusí poznat ani ten nejzkušenější prodavač. Bohužel platí i to, že čím déle běžíme, tím jsme unavenější a tím horší naše technika došlapu je. Pronační propad se tak u někoho projeví až po pár uběhnutých kilometrech a zjistit, jestli jím trpíme je opravdu oříšek.

Pokud si nejsme jisty, zda je to právě náš případ, můžeme zajít k odborníkům (v Praze např. laboratoř CASRI), kde se proběhneme po tlakoměrné desce, která přesně odečte, jakým způsobem došlapujeme. Rozhodně však není rozumné tento aspekt běhání podcenit, protože trpíme-li pronačním propadem, tak běháním v botách bez výztuže si díky nesprávnému zatěžování kloubů jen koledujeme o zdravotní problémy. Stabilizace je také nutná i v případě, že máme nohy ploché.

V podrážce běžecké boty je pak pronační prvek patrný na první pohled tím, že má většinou barvu tmavší než okolní materiál, zpravidla šedou. Na omak stabilní botky poznáme podle toho, že se dají hůře zkroutit kolem podélné osy než ty bez vyztužení. V obchodě se proto nesmíme bát s botou pořádně zatočit.

Asfaltka versus terén

Už víme, že boty se liší i podle terénu, pro který jsou určeny. Největší výběr máme rozhodně v botách šitých pro tvrdý povrch na silnici, které vedle dobrého tlumení a vedení nohy musí mít tvrdší podrážku, která se hned tak neobrousí. Mnohdy jsou tyto boty doplněny i reflexními prvky, které na nás upozorní okolo projíždějící motoristy.

I nabídka krosových bot do terénu se neustále rozšiřuje přímo úměrně tomu, jak roste počet běžců v lesích a na loukách. Botky na „trail“ nepotřebují oproti silničním takové tlumení, tudíž jejich podrážka je nižší a tím je i celá bota relativně stabilnější. Krosová bota je zato náročnější na pevnost vrchního materiálu a na ochranu prstů před kameny a větvemi, které v lese často nechtěně potkáme. I jejich podrážka musí splňovat specifické požadavky – nezanášet se bahnem, aby neklouzala, a proto je opatřena nesymetrickým vzorkem.

Kompromisem mezi oběma povrchy je takzvaná univerzální obuv, která má zpravidla vyšší tlumení, výrazný vzorek na podrážce a pevný materiál na vrchní straně boty. Volit bychom ji měly, jen pokud skutečně střídáme oba povrchy a přitom toho nenaběháme tolik, abychom si pořídily dvoje boty.

Pro silnější běžkyně větší tlumení

Jedním z nezanedbatelných kritérií při výběru bot je i naše váha, a to zvláště patříme-li k těm prostorově objemnějším. Pak je na místě zvolit více odtlumenou botu zároveň však dostatečně stabilní, aby netrpěly naše už tak zatěžované kotníky ještě více.

Ale neklesejme na mysli, běhání v těch správných botách nám bude přinášet jen a jen radost a určitě nějaká ta kila brzy shodíme. A přesto, že vybrat ty pravé boty na běhání vypadá zpočátku jako veliká věda, stačí si v podstatě zodpovědět jen na pár základních otázek - kolik toho naběháme, po jakém povrchu, jakou rychlostí a jaká je naše techniku došlapu. Pak už budeme vědět, po kterých botách v obchodě sáhnout. Tak honem pro ně.