Na start závodu Katusha 2010 se v sobotu 18.9. postavilo 28 běžců a běžkyň, aby úderem jedenácté vyrazili směr vzhůru na vrchol Javorového. Prudký výběh přímo po sjezdovce dlouhý 2,1 kilometru s převýšením 500 metrů, kterému se snad už ani nedá říkat běh do vrchu, zvládl nejrychleji Josef Kučinský z týmu Ava Sport, a to za pouhých 18:37. Na paty mu však s jedenáctisekundovou ztrátou šlapal další mlaďounký běžec Tomáš Lichý z týmu Rulki, jako třetí se zpožděním 1:19 se nahoře objevil Jakub Sikora z týmu Adroit.cz
Start z rampy chtěl zkušenost a nervy
Teď bylo na paraglidistech týmů, aby předvedli co nejrychlejší slet
dolů pod kopec. Na startu jim vál proměnlivý západní vítr, na který se
na Javorém vrchu startuje z krátké dřevěné rampy. Na tu se však vejde jen
jeden padák a hned pod ní rostou smrky, ve kterých může letec skončit,
pokud mu při startu nefoukne dost silný vítr. Pevné nervy a trpělivost
počkat si na ten správný poryv, i když už vám za zády funí další
závodník, se proto tento rok opravdu vyplatily.
První pilot, který vyrazil na trať, Ondřej Krupa z týmu Ava Sport, nechtěl
čekání na správný interval na západním startu riskovat a zvolil proto
start klasicky ze sjezdovky. Jako zkušený pilot se dokázal bez problémů
vypořádat s rotorem vznikajícím při tomto větru nad sjezdovkou a
bezpečně vyletěl.
Zároveň s ním se nad kopcem objevilo křídlo Radima Kollegy startujícího
za tým Rulki ze západní rampy.
Třetí pilot, Dalibor Carbol za Adroit.cz, volil stejně tak start na západě,
jako pak už všichni ostatní piloti, co se rozhodli letět, a vytvořil časem
5:29 nový traťový rekord.
Ani holky nezůstaly pozadu
Zatímco první piloté již přistávali dole, vynořila se na vrchu
Javorového první běžkyně, Dominika Bieleszova z týmu Wild Cats, a to v
obdivuhodném čase 24:29, kterým překonala dobrou polovinu mužského pole.
Pilotka týmu Markéta Davidová (autorka tohoto textu 
) však
raději neriskovala čekání na rampě ani rotor nad severní sjezdovkou a
zvolila záložní variantu pro padáčkáře - běh po sjezdovce dolů.
I když jí v závěru tratě předběhla paraglidistka z dalšího ženského
týmu Ženy v produktivním věku, ukázalo se rozhodnutí běžet pro méně
zkušené piloty nakonec jako velmi výhodné. Ti, co z rampy neskončili na
stromech, (ale nebojte, byli jen dva a nic se jim nestalo) strávili na
obtížném startu totiž tolik času, že běžet z prudkého kopce dolů bylo
nakonec přeci jen rychlejší. Ale o to drsnější pro stehenní svaly,
auu…
O vítězi rozhodlo kolo
Až během nejdelší části závodu, osm a půl kilometru dlouhé trati pro horská kola, se jako vždy rozhodlo o konečném pořadí. Přesto, že Matěj Brož z týmu Ava Sport, dojel na vrchol Javce jako první, v poslední zatáčce špatně odbočil, a jeho tým tak nakonec skončil až čtvrtý. Toho nejlépe využil Nikola Ivanov z týmu Hory shora, který dohnal čtyřminutový náskok týmu Rulki z předchodzí disciplíny a v excelentním čase 30:19, který je novým traťovým rekordem, projel cílovou páskou jako první. Členové vítězného týmu se navíc s celkovým časem 59:37 dostali poprvé v historii závodu pod jednu hodinu.
Vyhrály divoké kočky
Kolo zamíchalo pořadím i v ženské kategorii. Beáta Kawulková z týmu
Wild Cats bez problému dohnala minutový náskok cyklistky z týmu Ženy v
produktivním věku a skvělé tempo si udržela až do cíle, takže ji
nedojela ani stejně dobře jedoucí bikerka z nakonec celkově druhého týmu
El Speedo Lady’s. Cílem tak s Beátou na zádech a jejím kolem na ramenou
proběhly jako první závodnice týmu Wild Cats v čase 1:30:08
Snad to bude motivace i pro vás, ostatní divoké kočky, aby nás
příští rok na startu stálo zas o něco více. A vy nejodvážnější se
klidně můžete přihlásit do trochu šovinisticky nazvané kategorie
Javorový muž a absolvovat celou Katushu samy. Třeba předeženete i letos
nejlepšího Javorového muže, Tomáše Ledníka s časem 1:21:30.
Kočičíma očima pilotky týmu Wild Cats
Musím se přiznat, že ač mi je třicet, byla Katusha můj první závod, na který jsem šla dobrovolně. Noc před tím jsem nemohla spát. Bála jsem se nejhorší situace, co by pro mě mohla nastat. Západní slabý vít na startu. A taky, že ano. Z rampy na západ jsem z Javorového ještě nikdy nestartovala a vůbec se mi nechtělo při závodě zmatkovat a ostatní za mnou blokovat. Když i holky z ostatních týmů řekly, že nepoletí, ulevilo se mi. Ale ten běh dolů stál také za to. Stehenní svaly dostaly pořádně zabrat. A přesto, že čas z paraglidistek jsem měla sice jednoznačně nejhorší, překonala jsem sama sebe. No a díky skvělým členkám týmu jsme nakonec i vyhrály. Bylo to super. Už se těším na příští rok, ale musím potrénovat ty starty, ještě teď mne bolí nohy tak, že nedokážu sejít schody normálně.
Další info na www.katusha.cz.
