Běžkařské styly
Klasický styl
„*Klasická technika klade zvýšené nároky především na rovnováhu,
pohyb těžiště těla, koordinaci horních a dolních končetin a cit pro
správné provedení odrazu*.“ (Gnad, Psotová, 2005)
Pro ty, které raději upřednostňují
klasiku, máme pár rad.
1. Základem je správný postoj neboli
koordinace horních a dolních končetin - odrazová noha (př. pravá dle
obrázku) jde dozadu a současně s odrazem ruka (pravá) dopředu, oproti tomu
naše druhá strana, kdy v tomto případě levá noha je předkopnuta dopředu
a jde do skluzu.
2. Správný odraz umožňuje přenesení
hmotnosti těla na skluzovou lyži, ta se postupně po ukončení skluzu stává
lyží odrazovou. Jen při maximálním zatížení lze dosáhnout dostatečné
úrovně tření mezi vrstvou stoupacího vosku a sněhem při odrazu. Tzn., že
při takto provedeném odrazu by vaše máza (dobrá máza) neměla smekat.
Odraz je výbušný, kdežto následný skluz uvolněný.
3. Těžiště těla - Vertikálně se jedná
o pohyb směrem dolů při přípravě na odraz a naopak nahoru v průběhu
odrazu. V horizontální složce pohybu se z důvodu přenášení váhy těla z
jedné lyže na druhou (vždy nad skluzovou) těžiště těla pohybuje ve
směru kolmém na směr jízdy. Pohyb je umožněn mírným natočením pánve,
při kterém je třeba kyčelní kloub odrazové nohy vytočit směrem vpřed.
Takto je umožněn efektivnější přenos těžiště těla nad budoucí
odrazovou lyži a usnadnění tak následného odrazu.
4. Odpich – Hole zapichujeme pod ostrým
úhlem před špičkou boty. Odpich zahajujeme v předpažení a ukončujeme v
zapažení. Nesmíme zapomínat na vypouštění holí, což je další
důležitá věc, která vám ulehčí spoustu práce. Proto si upravte
(utáhněte) poutka tak, aby když vypustíte hůlku z poutek, se vám „sama
vrátila“.
Nejčastěji používaný je klasický běh dvoudobý
střídavý (viz obrázek výše). Používáme ho při běhu do
kopců.
Další formou klasického běhu je soupaž, kterou
praktikujeme zejména na rovinách nebo mírných sjezdů. Při soupaži
pracují pouze ruce.
A na závěr si uvedeme jednodobý běh s odpichem soupaž, kdy
si pomáhám při soupaži odrazem jedné nohy.
Volný způsob neboli bruslení
Bruslení je poněkud rychlejší způsob běhu na lyžích. Pro vášnivé
bruslařky máme také pár užitečných rad.
Odraz vychází s vnitřní hrany lyže. Poté následuje fáze skluzu, kterého
se využívá při pohybu dopředu. Důležitá je zároveň koordinace nohou a
paží, kdy paže zabírají zároveň s našlapující nohou.
Způsoby bruslení:
1:1 Tzv. jedna-jedna je oboustranné bruslení s odpichem na
každý odraz nohy. Používá se na rovinkách a v mírném stoupání.
2:1 Tzv. dva-jedna je opět oboustranné bruslení s dvoudobým
odpichem. Uplatňuje se nejčastěji v kopcích.
Opět i u bruslení je důležité vypouštět hole, jak už jsme si uvedli v
klasice.
Co namazat?
VOSKY vs. PARAFÍNY
Nežli se pustíme do konkrétních faktů, jak a co mazat či parafínovat,
uvedeme si základní rozdíly mezi vosky a parafíny. Stoupací vosky už podle
názvu naznačují, že se používají na klasické lyže (popřípadě na
combi lyže) ke stoupání. Oproti tomu parafíny (skluzné vosky) používáme
pro delší životnosti našich lyží (skluznice) a pro delší skluz lyží.
Parafinujeme jak klasické lyže, tak lyže na bruslení.
PARAFÍNY
Již v krátkém úvodu jsme se dozvěděli, proč lyže vůbec parafínujeme. Teď se podíváme, jak na to. Nejprve si představíme, co k parafínování všechno potřebujeme.
V první řadě si musíme pořídit tzv. kopyto na lyže -
stojan, do kterého si uchytíte lyži, aby se vám lépe parafínovalo. Další
nezbytnou věcí je žehlička. Jedná se o speciální
elektrickou žehlička s termostatickou regulací teploty pro zažehlování
parafínů. Na odstranění parafínu potřebujete škrabku.
Pro závěrečnou fázi kartáčování používáme speciální
kartáč na lyže. A tím nejdůležitějším je samozřejmě
samotný parafín.
První parafinování
Začneme úplně od začátku a to koupí lyží. Nežli se rozhodnete otestovat
Vaše nové lyže, měli byste je nejprve naparafínovat. Proč? Protože nová
skluznice je suchá a syrová. K prvnímu parafinování jsou nejvhodnější
středně tvrdé parafíny (kolem 0˚C). Teď si vysvětlíme, jak na to.
Postup:
1. Před samotným nanášením parafínu nejprve
skluznici pomocí bronzového kartáče očistíme od
nečistot.
2. Pomocí žehličky naneseme parafín na
skluznici (buď kapáním nebo třením). A poté parafín
zažehlíme (jedním pomalým tahem). Při tom dávejte dobrý
pozor, aby se skluznice nespálila. Měkčí parafíny (+10 až -4˚C)
zažehlujte na 110 - 120˚ a tvrdší ( do - 32˚C) na 135 - 155˚C.
3. Zažehlený parafín necháme zhruba 15 – 30
min. vychladnout (čím déle, tím lépe). Záleží
na teplotě okolního vzduchu.
4. Po vychladnutí musíme parafín pomocí škrabky
stáhnout. Nejprve očistíme žlábek a hrany. V případě,
že se nám škrabka vysmekne, tak neporušíme skluznici, protože na skluzné
ploše je ještě parafín. Poté se pustíme do stržení celé plochy
skluznice. Vždy směrem od špičky k patě. Škrabku naklopíme směrem k
sobě pod úhlem 70˚.
5. Nakonec celou skluznici vykartáčujeme od
zbylého parafínu. Kartáčujeme do té doby, dokud skluznice nebude
dostatečně čistá.
Klasické lyže a lyže na bruslení parafínujeme stejně, jen u klasických
lyží neparafínujeme mazací komoru.
Jak často lyže parafínovat?
Nejideálnější je parafínovat lyže po každém tréninku nebo výletu na
běžky. To je pro většinu z nás nepředstavitelné. Nejkrajnější fáze
však je, když vaše skluznice začne ztrácet barvu a začne bělat, potom už
je nutné lyže bezpodmínečně naparafínovat.
STOUPACÍ VOSKY
Už víme, že vosky nám umožňují při klasice snadno stoupat. Nyní se
ponoříme do alchymie mazání.
Druh vosku, který zvolíme, záleží na teplotě vzduchu, sněhu a relativní
vlhkosti vzduchu, dále na typu sněhu. Berte v úvahu, že sníh se vám může
během výletu či tréninku dost změnit.
Stoupací vosky mažeme jen na mazací komoru. Jinam nikoli! Jak
zjistíme velikost naší mazací komory? Jsou dvě varianty - buď
navštívíte odborníky, kde vám ji na počkání vyměří dle vaší váhy
nebo si ji můžete změřit sami doma, to ale není tak přesné. Jak na to?
Lyže položíte na rovnou plochu (nejlepší je vysadit dveře a stoupnout si
na ně, ale postačí i rovná podlaha 
postavíte
se rovnoměrně oběma nohama na lyže (i v lyžákách) a pod vázání si
podstrčíte kus papíru. Požádáte někoho, aby vám papírem posouval
směrem ke špičce. Tam kde se papír zastaví, je začátek Vaší zóny
neboli komory a konec na konci vázání. Lihovým fixem si jej označte. Poté
stoupací zónu zabrousíme jemným skelným papírem, pro lepší nanášení
vosku.
Tekuté vs. tuhé vosky
Vosky rozlišujeme podle teploty. Napadne-li nový sníh nebo se teplota
pohybuje pod nulou nebo lehce nad, používáme tuhé stoupací vosky. Oproti
tomu, je-li příliš horko a sníh je mokrý, tuhé vosky nám na to nestačí,
musíme sáhnout pro tzv. klistry (tekuté vosky). Jejich nanášení je
poněkud protivnější, jelikož klistry lepí.
Další důležitou věcí, kterou potřebujeme k namazání stoupacích vozků,
je korek. Korek nám slouží na roztírání vosku.
Jak namazat?
Nejprve začneme od jednoduššího - od vosků. Není na tom nic zvláštního,
vosk namažeme na mazací komoru, a poté jen rozkorkujeme. Kdežto klistry
nanášíme po troškách a poté dlaní musíme rozetřít neboli roztáhnout
po zóně.
Nejpoužívanější vosky a klistry
MODRÝ EXTRA
Nejpoužívanější vosk. Má vysoké teplotní rozpětí pod bodem mrazu. Nový a padající sníh: 0°C -3°C Transformovaný zrnitý sníh: -2°C -6°C
FIALOVÝ SPECIÁL
Nový a padající sníh: 0°C Transformovaný zrnitý sníh: -1°C -3°C
ČERVENÝ SPECIÁL
Pro vlhký nový sníh +1°C až -2°C.
ZÁKLADNÍ KLISTER ZELENÝ
Používá se jako základní vrstva, podklad, pro klistry další. 3°C -25°C
LEDOVÝ KLISTER MODRÝ
Pro zmrzlé, ledové stopy v chladných podmínkách. 0°C -15°CSMÝVÁNÍ LYŽÍ
Další důležitou kapitolou je smývání lyží. Vaši mázu nelze používat celou zimu, ať už pro dobro vaší skluznice, tak i sníh se určitě dosti změní. Stoupací vosky stahujeme škrabkou, co nepobere škrabka, smyjeme pak smývačem a savým textilním papírem nebo kusem čistého. Skluznice musí být suchá a nelepivá. Nikdy nepoužívejte benzín, líh, toluen a jiné odmašťovače, ale speciální odstraňovače stoupacích vosků. Škrabku používejte odlišnou než tu, kterou máte na stahování parafínu.
Zdroj: Abeceda běhu na lyžích (Ilavský)
