Na Slovensku existuje už od roku 1874 Spolek horských vůdců. Je to sdružení certifikovaných horských vůdců s mezinárodní licencí a mnohaletou zkušeností v horách. Jedná se opravdu o fajnové chlapy, kteří za sebou mají dlouholeté lezecké zkušenosti a dokážou se o vás profesionálně postarat. Mezi obvyklé tatranské vrcholy, kam vás rádi vezmou patří Gerlachovský, Lomnický, Ľadový nebo také Pyšný štít, Satan, Bradavica, Zlobivá a celá řada dalších. Kancelář pro objednání túry funguje ve Starém Smokovci, ve Švajčiarskom dome. Tam je možné si túru domluvit, s vůdcem probrat možnosti, zhodnotit vaši fyzickou kondici a domluvit detaily. Druhý den velmi brzy ráno vás váš vůdce bude očekávat a smluveném místě.

Nás čekala nádherná túra na Vysokou. Protože sem také značený chodník nevede, doprovázel nás kamarád Oleg Ďuriš, horský vůdce z Popradu. Startovali jsem z Popradského plesa v šest hodin ráno. Zlomiskovou dolinkou jsem postupně nabírali potřebnou výšku, po hebkých polštářích trávy kolem potoka jsem vystupovali na Dračie sedlo. Tady už byl starý sníh, bylo potřeba nasadit mačky a do ruky vzít cepín. V sedýlku jsme se kamarádsky rozdělili o tatranku, oblékli sedací úvazky, Oleg rozmotal lano a jako jeden tým jsme vyrazili vzhůru k vrcholu. Počasí bylo parádní, „kochací“ zastávky sloužily také k focení a obdivování panoramatu okolních štítů. Po necelých dvou hodinách výstupu ve sněhovém žlabu jsme se vysápali na vrchol. Svačinka a hořká čokoláda od Olega chutnala skvostně. Vrcholová pusa, foto a podání rukou až po úspěšném sestupu sázeli další esa do naší rozehrané partie. Sestup Oleg vedl přes Kohútik do známého sedla Váha, které je přímo nad Chatou pod Rysmi. Tady se naše cesty rozdělili, Oleg utíkal zpět do údolí za svými povinnostmi a my jsme ještě přidali vrchol Rysů. Za sluníčka se nám z nádherné výšiny opět nechtělo dolů, ale prodlužující se odpolední stíny nás nenechaly na pochybách, že teplá postel bude lepší než bivak v horách.

Milé Wild Catky, Tater se rozhodně nebojte, pokud sebou nemáte zdatného turistu nebo přímo lezce, neváhejte o doprovod požádat některého z místních horských vůdců, např. zde: http://www.tatraguide.sk/ , české sympaťáky najdete tady http://www.horskyvudce.com/

Práce horského vůdce je fyzicky velice náročná, za svého klienta přebírá po dobu túry odpovědnost a je jasné, že svými schopnostmi a znalostí terénu, podmínek, techniky na tom musí být výborně. Zároveň je také psychologem, kamarádem, ochranitelem a kouzelníkem. Horští vůdci v Tatrách mají každý rok na podzim, začátkem října slavnost svěcení horolezeckých lan a cepínů. Při slavnostním shromáždění v kapličce poděkují za ochranu, farář pokropí jejich „pracovní pomůcky“ svěcenou vodou a společně pak vzpomenou na kamarády, kteří už nejsou mezi nimi. Měli jsme možnost se téhle slavnosti zúčastnit, přijměte pozvánku a ve fotogalerii načerpejte inspirující sílu, kterou tihle fajnoví chlapíci vyzařují.

Přeji vám krásné zážitky z hor, nádherné východy a západy slunce, báječné kamarády na cestách a minimum situací, které budou vyžadovat použití nouzových telefonních linek.