Labská cyklostezka je dlouhá celkem 860 km. Její část vedoucí přes Českosaské Švýcarsko patří k nejhezčím. Tuto oblast znají především příznivci pěších výletů nebo horolezci, protože je plná pískovcových skal. A spoustu z nich si můžete prohlédnout i ze stezky.

Pokud se rozhodnete projet stezku na in-line bruslích, budete se muset rozhodnout, kde vaši cestu začít. Někteří sportovci nazouvají brusle už v Děčíně, na nich přejedou hranice a pokračují až do Drážďan. Pěkný povrch začíná už v Dolním Žlebu, ale jet na bruslích je možné už z Čertovy vody. Cesta tu vede po silnici, která je málo frekventovaná (hlavní silnice je na druhé straně řeky). Podle mne je však daleko lepší začít cestu až v Königsteinu. Vyhnete se tak nedobrému povrchu v Bad Schandau i následujícím kopcům a ušetříte jízdu přívozem. A pokud si nejste na bruslích úplně jisti, klidně se na stezku napojte až v Pirně – žádný kopec až do Drážďan nepotkáte.

Pojďme si ale „projet“ stezku hezky postupně. Až přejedete česko-německé hranice, necháte se oslnit výhledem na pískovcové skály Schrammstein, pokračujete směr Krippen a pak dál na Bad Schandau. Tady ale nastává první problém. Po levém břehu, po němž jste přijeli, dál pokračovat nelze. Už z Krippen se přijíždí po silnici, ta se však za nádražím v Bad Schandau stává frekventovaným hlavním tahem směr Königstein a navíc je plná kopců a zatáček. Na kole se tudy jet dá, pěkný zážitek to ale není. Nabízí se zde tedy možnost dojet k nádraží, za ním najet po chodníku na most a přejet na druhý břeh. Variantou je i přejet přívozem – nejlépe hned jak na pravém břehu zahlédnete první domy z Bad Schandau. Na přívoz ovšem není možné nastoupit v bruslích a jedna jízda stojí euro. Zpáteční jízdenku potom pořídíte za 1,70 eur. Navíc ani na druhém břehu nebude jízda ideální, v Bad Schandau mají promenádu z tzv. kočičích hlav a zámkové dlažby.

Ať už se na druhý břeh dostanete přívozem nebo po mostě, pokračovat budete za mostem po silnici. Projedete kolem supermarketu a benzínové pumpy, mírně do kopce. Směr Prossen. Za nedlouho narazíte na zvláštní rozdělení silnice na dvě jednosměrné. Budete ve vašem směru pokračovat, dokud neuvidíte vlevo železniční podjezd. Za ním je pak zahrádkářská kolonie a fotbalové hřiště. Tady už budete na silnici s pěkným asfaltem, silnice je málo frekventovaná, vede lesem, ale terén je tu velmi obtížný. Setkáte se tu s prudkými sjezdy, mohou zde jezdit auta a silnice je celkově dost úzká. Používají ji hojně i cyklisté a chodci, tudíž riziko srážky je zde poměrně vysoké. V Königsteinu je pak navíc opět nutné použít přívoz, protože stezka po pravém břehu vede do Kurort Rathen skrz les, což lze na kole hravě zvládnout, ale na bruslích nemáte šanci. Na levém břehu je daný úsek parádní a to nejen proto, že uvidíte po levé ruce pevnost a po pravé unikátní stolovou horu Lilienstein. Nesmíte se však nechat odradit prvními pár panely ani tím, že stezka vede opět po silnici – ta je velmi široká, málo frekventovaná a povrch je doslova luxusní. V obci Strand je malý kopeček, lehce zvládnutelný a na začátku Kurort Rathen dejte pozor na železniční přejezd. Vlaků podél Labe jezdí mnoho. Ale přejezd je dobře značený, uvidíte ho už z dálky, a pokud budete mít problém před ním zabrzdit, stačí zabočit na odpočívadlo, které je postaveno těsně před ním.

Za železničním přejezdem je nutné dávat pozor, neboť následuje mírný kopeček, který končí připojením na hlavní silnici. Především v letních měsících jí projíždí auta směrem k velkému parkovišti u přívozu, proto je dobré včas zabrzdit a rozhlédnout se. Obezřetnost je třeba i při další jízdě, neboť je nutné po této silnici kolem parkoviště pokračovat. Po levé ruce uvidíte muzeum s miniaturami vláčků. Pokud se v něm nezdržíte, pokračujete opět přes koleje a do kopce. Tady nastává obtížná část – do kopce z kopce, asfalt je sice pěkný, ale cesta poměrně úzká a vede lesem. Sice se vám z této cesty naskytnou krásné výhledy, pravděpodobně ale nebudete mít čas si je vychutnat, na cestu je v tomto místě nutné se soustředit (jinak je ale možné po levé ruce zahlédnout most Bastai). Cesta je zakončená sjezdem se zatáčkou a napojením na silnici. V zatáčce navíc vede přes silnici kanálek. Pokud se na sjíždění kopců necítíte, zvolte raději cestu po druhé straně Labe. Přívoz je možné použít v Kurort Rathen. Cesta po druhém břehu je rovinatá, avšak před Stadt Wehlen začínají nepříjemné „kočičí hlavy“. Ty ale snadno vykompenzuje velký počet cukráren na místím náměstíčku. Nevýhodou je i to, že před Pirnou je nutné jet malý kus po silnici a pak v Pirně překonat most a vrátit se na levý břeh. Na mostě je možné využít chodník.

Jakmile překonáte tuto část, v cestě už nestojí žádná nerovnost. Jak se však ukázalo, rovina může být zrádná i pro zkušené bruslaře. Proto pojedete-li za Kurort Rathen po levém břehu, buďte ostražití, jakmile minete obří pivní „zahrádku“ v Obervogelgesang. Zdá se totiž, že v parných dnech je zde asfalt rozteklejší, i když to na první pohled není vidět. Nebezpečnost tohoto úseku byla empiricky ověřena dvěma dobrovolníky – jeden má nyní nový zub, druhý novou jizvu na tváři.

Když minete Pirnu, máte vyhráno. Za mostem je sice malý kousek zámková dlažba, ale není to nic nepřekonatelného. Pak následuje zajímavý mostek. Zbytek cesty je rovinatý a velmi pěkný. Prakticky bez aut. Tak je možné dojet bez problémů až na drážďanské nábřeží. Z hlediska kulturních zajímavostí je nutné upozornit na zámek Pillnitz, který bude před Drážďanami vidět na pravém břehu. Z hlediska bezpečnosti pak upozorním, že před Drážďanami roste počet osob na stezce. Navíc v sobotu se na nábřeží v Drážďanech koná bleší trh.

Ať už se na tuto stezku vydáte na bruslích nebo na kole, určitě je dobré ji zkusit. Výhodou navíc je, že v každé vesnici lze nastoupit do vlaku a výlet tak přizpůsobit vašim sportovním možnostem.