Každá jsme jiná
Nemusíte si hned kupovat to nejlepší a nejdražší vybavení či
zkoušet okamžitě složité triky nebo sjíždět prudké svahy, ale za
zkoušku jiné disciplíny nic nedáte. Spíše naopak. Budete mít nový
(možná i adrenalinový) zážitek a třeba se z toho pro vás nakonec stane
droga, koníček, zábava, způsob odreagování či životní styl. Tím vším
totiž pro nás lyžování může být. Pro každou ženu je zimní sport
něčím jiným. Pojďme se na tedy na jednotlivé typy lyžařek podívat,
třeba se v některé zhlédnete!
Rekreantka
Začněme od lyžařky rekreantky, která ráda
lyžuje, ale není to zrovna její největší vášeň. Na hory vyráží
(párkrát za zimu) většinou s přáteli či po boku svého partnera. Bere
lyžování jako společenskou událost s možností vyjet do přírody na
čerstvý vzduch. Vybavení volí spíše pohodlnější, dává tedy přednost
měkčím lyžařským botám a lyžím, které se dají dobře a lehce
ovládat. K tomu volí velmi slušivé a sladěné kousky oděvů. Nikam
nespěchá, ráda si odpočine v příjemné horské hospůdce. Na kopec
vyrazí jen za pěkného počasí, za každou cenu to opravdu „nehrotí“,
nemá přeci zapotřebí trápit se v mrazu, mlze či hustém sněžení.
A proč taky! Nejraději má úhledně upravenou sjezdovku, po které se může
pěkně povozit.
Sportovkyně
Od rekreační lyžařky přejděme ke sportovní
lyžařce. Takovou potkáte na kopci nejčastěji, a téměř za každého
počasí. Dokud tedy není počasí takové, že nedokáže říci, jestli
zrovna jede nebo stojí. Lyžování je pro ni téměř závislost. Jako malá
určitě snila o závodní kariéře a obdivovala známé závodnice, které
se proplétaly mezi brankami. To také ovlivňuje její vybavení a styl
jízdy. Upřednostňuje výkonnější a specializovanější lyže a boty.
Nechce nic zadarmo, má ráda výzvy. Preferuje pěkně vyžehlené svahy, na
kterých se do toho může pořádně opřít a velkou rychlostí vykrajovat
oblouky a svištět z kopce dolů. Umí se ale poprat i s rozbitým svahem,
ledem, boulemi a dalšími překážkami. Bere to jako trénink, který ji
posouvá zase o kus dál.
Závodnice
Ty většinou na kopci tak často nepotkáme, protože
když dorazíme na svah my, závodnice už mají ranní trénink většinou za
sebou a pravděpodobně po malé pauze najíždí na další fázi tréninku
nejspíš někde v posilovně. Přehlédnout se mezi lyžaři nedají –
upnuté, polstrované kombinézy, přes ně kraťasy, chrániče…
Modelka
Neměly bychom také opomenout lyžařky „módní
doplněk“, „výstavní“, které na hory vyrážejí po boku svých
partnerů, a to ne z důvodu lyžování, ale společenské události.
Poznáte je podle upnutých kalhot kopírujících jejich ladné křivky,
vypasované bundičky často s kožíškem, minimálně „zlatými“ lyžemi
či lyžemi s diamanty, to vše dokonale vyladěné a sladěné, doplněné
bezchybným make-upem. Helmu na této lyžařce neuvidíte, narušily by si
totiž své načechrané účesy. Nikdy by na hory nejely organizovaně, jejich
objemná bagáž se totiž vejde sotva do terénního auta. Na svahu je vlastně
moc neuvidíte, protože místo nich raději brázdí luxusní obchody
a kavárny.
Freeriderka
Lyžařky – freeriderky nepotkáte ve středisku tak
často, protože při první příležitosti zmizí někde v lese nebo
u horní lanovky nasadí stoupací pásy a vydají se někam dál, výš do
hor, kde hledají neporušené svahy plné prašanu. A pokud už se ve
středisku zdržují, často je uvidíte traverzovat někam mimo upravenou
sjezdovku. Milují totiž jízdu ve volném, neupraveném terénu. To, co
nejčastěji hledají, je samozřejmě prašan, hluboký sníh, ale jízdu si
užijí v podstatě kdekoliv. Nejmarkantnějším znamením freeriderky jsou
velmi široké lyže, vedle kterých sjezdovkové lyže vypadají pomalu jako
běžky. Na širokých lyžích mají některé z nich namontované
„skialpové“ vázání. To aby mohly jednodušeji vystoupat za vysněným
cílem. Některé z nich volí klasické vázání a při výšlapu si prostě
lyže upevní na batoh. Na zádech freeriderky tedy uvidíte vždy technický
batoh, v kterém byste našly hlavně lavinovou výbavu, která je pro jízdu
mimo upravené sjezdovky nezbytná. Co se týče oblečení, některé
preferují spíše technické věci do hor, jiné zase módnější, volnější
a hlavně barevnější oblečení.
Skialpinistka
Lyžařky – skialpinistky (můžete si o nich více
dočíst v tomto čísle) ve středisku už vůbec nepotkáte. Vyráží totiž
velmi brzy ráno, když většina z nás ještě spí, a míří si to na
některý z neobydlených vrcholů v okolí. Rády totiž utečou od davů
lidí tlačících se ve frontě, proplétají se mezi ledovci a několik
hodin, někdy i několik dní, v kuse stoupají k vytyčenému cíli.
Odměnou je jim pak skvělý pocit z pohybu, neskutečný výhled a nádherný
sjezd zpět. Skialpinistky volí vždy technické oblečení, skialpové boty
s přepínáním na chůzi a lehké lyže určené právě pro tuto
disciplínu. Opět záleží na každé z vás, jak tento způsob lyžování
pojmete. Můžete se vydat na lehký výlet, stejný jako na běžkách s tím
rozdílem, že z kopce si sjedete daleko pohodlněji než na běžkách, anebo
to můžete dohnat až do extrémů v podobě lezení po horách s lyžemi
při několikadenních přechodech a výšlapech.
Freestylerka
Lyžařky – freestylerky začínáme na svazích
potkávat stále častěji. Poznávací znamení těchto lyžařek jsou vcelku
jednoduchá: lyže – twintipy – se zvedlými patkami (aby se dalo jezdit
i pozpátku), hůlky, které jsou tak krátké, že to vypadá, jako by si je
půjčovaly od svým malých sourozenců (ty dlouhé totiž mohou být při
tricích na obtíž), oblečení hraje všemi možnými barvami, často bývá
o několik čísel větší než jeho nositelka. To nejen z důvodu volnosti
pohybu, ale prostě proto, že to k tomuto sportu patří. Na hlavě má buď
barevnou čepici se sluchátky (hudba ji nabíjí a popohání kupředu), či
lyžařské brýle schované pod helmou (nejdřív nasadí brýle, na ně pak
helmu, to aby při pádu neupadly). Nesmíme zapomenout na chrániče zad
a kostrče, které ale pod širokým oblečením nerozeznáme 
. Pokud ji
potkáte na sjezdovce, buď kolem vás pofrčí přímo dolů, nezdržuje se
s vykrajováním oblouků, a to nejen popředu, ale i pozadu, tzv. switch,
anebo naopak zkouší různé triky či skáče z nerovností, čímž si
jízdu po sjezdovce zpestřuje. Nejčastěji ji ale zahlédnete ve snowparku,
kde piluje triky na skocích, railech atd. Často z parku ani neodjede a celý
den v něm šlape a jezdí. Není tolik závislá na množství sněhu,
hlavně že je na čem se rozjet a do čeho dopadnout. Možná vás při
čtení těchto řádků napadne, že to není nic pro vás, že jste na to moc
stará a podobně. Freestyle ale není jen o velkých skocích, z kterých se
vám točí hlava, i když se jen díváte, ale jde především o zábavnou
formu lyžování, kterou můžete dělat i na sjezdovce, a to skoro
v jakémkoliv věku. Můžete tak kombinovat normální ježdění a do toho
si občas třeba zkusit jízdu na switch, poskočit si na bouli nebo pak
později zkusit nějaký lehčí trik.
