Přihlásila jsem se na lavinový kurz
Do Pece přijíždíme v pátek večer. Na parkovišti jsme jediní, co nemají skialpovou výbavu. Nenechám se znervóznit, v propozicích nic takového nebylo, tak jsem v klidu. Rolbou vyjíždíme na Luční boudu, večer tmelíme kolektiv a ráno začíná výuka.
Sobota – práce na laviništi
Dopoledne probíhá teoretická výuka zaměřená na úvod do problematiky
lavin a práci s lavinovými vyhledávači (pípáky). Dozvídám se, jakým
systémem „pípák“ funguje a jak s ním pracovat. V poledne vyrážíme
vyzkoušet teorii v praxi. Každý fasujeme „pípák“, lopatu a sondu.
Základní lavinovou výbavu, kterou by každý měl vozit v batohu s sebou.
Pípáků je k dispozici dost a různé modely, což je skvělé, že si mohu
vyzkoušet jak se mi se kterým pracuje, než se rozhodnu pořídit ten svůj.
Zkoušíme hledat zasypaného (zasypané jsou samozřejmě pouze pípaky bez
lidí 
.
Musím přiznat, že při představě, že hledám zasypaného kamaráda, pocitu
zmatku bych se neubránila, adrenalin mi pumpuje i při pouhé hře.
V dalším bloku zkoušíme práci na laviništi. Postupujeme krok po kroku a
snažíme se sondou objevit “zasypaného”. Tady si uvědomíte, jak těžké
je najít někoho pod lavinou, kdo nemá „pípák“, jak dlouhý čas a kolik
lidí je k tomu potřeba. Čas hraje obecně důležitou roli. Při záchraně
do 18 minut přežije cca 90% zasypaných. Mezi 18-35 min už pouze 30%. Horská
služba se k vám dostane přibližné okolo 15-20 minut v nejlepším
případě. Sami si asi spočítáte, že největší šanci vás zachránit z
laviny zdravou má kámoš co jede s vámi.
Další test je simulace zavalení lavinou. Vzájemně se zahrabeme do cca 1 m hluboké jámy. Ve chvíli kdy vám hodí lopatou sníh nad hlavu a ve vašem provizorním “hrobečku” se setmí, každá vteřina je nekonečná. Sníh je těžký a tlačí na tělo…a to je nade mnou pouze pár desítek centimetrů sněhu! Nedovedu si na sobě představit tlak několika metrů sněhu! Na řadu přichází vyhrabání zasypaného z laviny. Nikdy bych neřekla jak těžké je vyhrabat 3 metry hlubokou jámu a to ve 3 lidech. Opět si uvědomuji, že jízda ve 2 není optimální počet. Nejsem žádné tintítko, ale sama bych kamarádku z 3 metrů vyhrabala velmi těžko.
Neděle – lavinová prevence
Probíráme plánování tras, jak číst terén, jak sledovat počasí a předpovědi. Věnujeme se lavinové prevenci. Tedy co dělat, abychom se do laviny vůbec nedostali. Zkoumáme strukturu sněhu a děláme zátěžové testy sněhu přímo na svahu. Takové, které si každý můžeme kdekoliv udělat a budeme mít za 15 minut alespoň trochu představu, jak je sněhová vrstva stabilní či nestabilní.
Slib sobě
Miluji ten pocit, kdy jedu a topím se v hlubokém sněhu, ale je mi jasné, že do volného terénu už nikdy bez minimální lavinové výbavy, kterou je pípák, lopata a sonda nepojedu. Budu nutit i všechny okolo, aby pochopili, že jde o naše životy a měli to stejně. Ten můj mi stojí za víc, než za pár tisíc, které do své bezpečnosti v podobě lavinové výbavy investuji, a ráda. Osobně si myslím, že základní lavinový kurz by měl absolvovat každý, kdo se někdy pohybuje v zimní přírodě mimo sjezdovky. Všem to vřele doporučuji.
