Freeskiing zažívá ve světě v posledních pár letech obrovský boom,
přesto jde o poměrně starou známou disciplínu. Jen název freeskiing dodal
tomuto životnímu stylu ten správný punc. Poprvé byl termín freeskiing
použit počátkem devadesátých let v americkém filmu The Blizzard of
Aahhh´s zabývajícím se extrémním lyžováním. Samotné počátky volného
lyžování můžeme ale hledat již ve vzniku lyžování jako takového.
Vždyť první lyžníci se spouštěli z kopce dolů po neupravených
svazích, v hlubokém sněhu, cestou necestou. Vzpomeňme si například na
film od Leni Riefenstahl Der weisse Rausch, jak se lyžaři proháněli po Sv.
Antonu na dřevěných lyžích, prášili v zatáčkách a neskutečně
skákali ze skal. Od té doby se hodně změnilo. Lyžařská výbava, ochranné
pomůcky, oblečení, styl jízdy. Ale smysl zůstal stejný. Pojďme se nyní
věnovat freeskiingové disciplíně FREERIDE. 
Co je FREERIDE?
Freeride představuje jízdu volným terénem, nejlépe v hlubokém prachovém sněhu. To je totiž teprve ten pravý požitek z jízdy. Jezdí se jakýkoliv zajímavý volný terén mimo sjezdovky, v lese, na čistých nebo exponovaných pláních, ze skalnatých vrcholků hor. Není to však disciplína určená jen hrstce vyvolených, jezdí mnoho průměrně zdatných lyžařů a jezdí hlavně pro zážitky.
Výbava na FREERIDE
Výbava na lyže (vhodné oblečení, helma, brýle, lyžařské boty, hůlky) je nám lyžařkám jasná. FREERIDE ale vyžaduje víc. Jednou z nejdůležitějších součástí výbavy jsou lyže. Na freeride se používají speciální lyže, které jsou delší a hlavně širší než klasické lyže, které používáme na sjezdovce. Při výběru je důležité si uvědomit, zda hledáme univerzálnější lyži, která zvládne tvrdý sníh a rozbitý terén, ale v prašanu nás pěkně ponese, nebo chceme pořídit čistě prašanovky. Pro začátek je lepší zvolit lyže užší (kolem 90–105 mm pod botou). Přechod ze sjezdovkových lyžích pro nás nebude tak děsivý. Pro lepší požitek ze surfování v prašanu pak zvolíme široké lyže nad 105 mm. I na těchto širokých lyžích zvládnete sjet rozježděný kopec nebo upravenou sjezdovku.
Nutností každé freeriderky je batoh a pak hlavně jeho obsah. Nejdůležitější součástí výbavy je tzv. svatá trojice, tedy pípák neboli lavinový vyhledávač, který musíme nosit vždy na těle, sonda a lopata, kterou vozíme v batohu. Do batohu můžeme dále přidat lékárničku, pití a svačinu, kterou v horách, dál od civilizace, často oceníme. Tímto se dostáváme k bezpečnosti, což je ale rozsáhlá kapitola sama o sobě.
Pro ty z vás, které se raději na sportovní aktivity obalí ochrannými pomůckami, bude nedílnou součástí ochrana páteře – páteřák (zádový protektor), nebo rovnou ochranná vesta, která kromě páteře chrání i hrudník, ramena a lokty. Výhodou páteřáku je nejen ochrana, ale navíc také hřeje, což my kočky oceníme. Přidat můžete i ochranné kraťasy.
Slovníček pojmů
- prašanovky – široké lyže na jízdu v hlubokém sněhu
- twintipy – lyže se zvednutou patkou (špičkou na obou stranách)
- off piste – plochy mimo vyznačené sjezdové tratě
- line, „lajna“ – trasa, kterou lyžař jede, zanechá ve sněhu
- straight line – „lajna“ přímo dolů z kopce
- drop – skok
- pípák – lavinový vyhledávač
- sonda – tyč na dohledání zasypaného lavinou
- lopata – slouží k vykopání zasypaného, nelze ji nahradit lyžemi, prknem, ani ničím jiným
- airbagový batoh – batoh se zabudovaným polštářem, který se při spuštění naplní plynem a pomáhá zabránit zasypání
Jak začít
Když se poprvé dostanete do hlubokého sněhu, možná zažijete ten pocit: „Pomoc, kde mám lyže, jak se z toho mám dostat?“. Nezoufejte, to je naprosto normální. Potřebujete si na ten pocit jen zvyknout a jezdit, jezdit a jezdit. Každý si to musí osahat a jezdit podle pocitu. Přesto pár rad do začátku od zkušených instruktorů neuškodí.
Začněte na mírnějších a méně exponovaných svazích. Ale jelikož jízda v hlubokém sněhu vyžaduje určitou rychlost, protože vás hluboký sníh bude brzdit, svah nemůže být zase jezdit krátkými, skákanými oblouky jako za starých časů. Můžete si užít oblouky krátké i dlouhé podle nálady nebo terénu. Je dobré volit úzkou stopu, tedy jezdit s nohama těsně u sebe. Jinak se postoj a technika jízdy v podstatě neliší od toho, co praktikujete na sjezdovce.
Na začátku je dobré vyzkoušet si, jak lyže reagují na vaše pohyby, jaké rozdíly jsou oproti tomu, co znáte.
Kam vyrazit
Jak jistě tušíte, ty správné svahy najdete v zahraničí. U nás doma se sice pár kopců také najde, ježdění je na nich ale většinou zakázané. Míst, kam vyrazit mimo ČR, je spousta. Tady je alespoň pár stručných tipů z těch bližších míst, kam můžete vyrazit a parádně si zajezdit:
- Slovensko: Vrátná dolina, Chopok
- Rakousko: Sölden, Heiligenblut, Alpbachtal, Hochfügen,
- Švýcarsko: Andermatt, Jungfrau region, Davos (v Davosu pořádá tým SNOW pravidelně freeridový kemp pro začínající i zkušenější freeriderky a freeridery), Lenzerheide
Tip autorky: Sölden
Toto středisko je známé spíše díky úvodnímu závodu Světového
poháru v alpském lyžování a spoluprací s Bode Millerem, najdete zde
však i mnoho možností pro freeride. Některé jsou vhodné i pro
začátečníky. Navíc zde působí český freerideový průvodce a učitel
lyžování Karel Kříž. Karel vás bezpečně povede při prvních
freeridových krocích, ukáže vám skvělá místa a mnohé vás naučí.
Více na www.karelkriz.cz.
Má první zkušenost
Na svoje první setkání v pořádně hlubokém sněhu nikdy nezapomenu. Do té doby jsem byla zvyklá převážně hoblovat sjezdovky. Najednou jsem byla v horách, na nohách obří, dlouhé lyže a před sebou nekonečné sjezdy. Popravdě, byl to pro mě spíše boj o přežití. Lyže si dělaly, co chtěly, neustále jsem se válela ve sněhu a polovinu jízdy jsem se snažila z hlubokého sněhu nějak vyškrábat. Večer jsem se nemohla ani hnout a bolel mě každý sval na těle. Byl to ale zážitek. A jak se říká: „Kdo jednou zkusí, nechce jinak“, platilo i pro mě. Chce to prostě jen jezdit, jezdit, jezdit a vyjezdit se. Ovšem pozor, jízda v prašanu je vysoce návykovou drogou.
Pár tipů:
- Pohyb ve volném terénu vyžaduje zkušenosti, pokud si nejste jisté, že situace ve volném terénu zvládnete, spolehněte se raději na služby profesionálního horského vůdce.
- Informujte se o počasí a lavinové situaci.
- Nikdy nejezděte bez lavinového setu (pípák, sonda, lopata)!
- Nikdy nejezděte samy. Jezděte alespoň ve třech. Naopak velká skupina může přinést komplikace a jiná nebezpečí.
- Dodržujte pravidla bezpečného pohybu v horách a lavinovém terénu.
- Laviny mohou padat i v lese.
