„Všude kolem nás je spousta lidí, kteří toho dosáhli mnohem víc než já! Dá to ještě dost práce a bude trvat ještě hodně dlouho, než si budu moct říct, že jsem opravdu něčeho v životě dosáhla,“ říká s pro ni typickým lehkým úsměvem na tváři a se skromností, která je jí tak vlastní.

PRO SPORT ZROZENÁ

Když před sedmnácti lety v Plzni spatřila poprvé světlo světa, bylo více než jasné, že sport bude v jejím budoucím životě hrát velkou roli. „Oba moji rodiče jsou hodně aktivní. Hlavně táta je z rodiny, kde se vždycky sportovalo, a tak jsem to vlastně měla takříkajíc nalajnováno už v porodnici,“ směje se Kája při vzpomínkách na své sportovní začátky. „První závodnické krůčky jsem udělala na běžkách. Byla to tak trochu náhoda, když se mě jeden tátův kamarád zeptal, jestli bych to na lyžích nechtěla zkusit. V té době lyžoval už i můj starší bratr a mě se to líbilo, tak jsem do toho šla! To mi bylo asi šest let, no a od té doby závodím už pořád. A pořád mě to baví!“

STĚHUJEME SE DO HOR!

První velká životní změna potkala Káju v jejích deseti letech, kdy s rodinou opustila Plzeň a odstěhovala se 300 km na sever do podkrkonošského Trutnova. „Táta tu měl práci a brácha se už v té době lyžování věnoval intenzivně a já vlastně taky, takže Trutnov se pro nás stal ideálním útočištěm. Do hor kousek, sněhu dost, prostě ideální podmínky.“ Kája začala navštěvovat sportovní základní školu a brzy se stala jednou z opor lyžařského Sportovního centra mládeže. Její dosavadní lyžařská kariéra vyvrcholila letos v lednu ziskem titulu mistra ČR v kategorii staršího dorostu na 10 km volnou technikou.

V ZIMĚ LYŽE, V LÉTĚ KOLO

Lyžaři často využívají kolo, zejména horské, ke zpestření své letní přípravy. To neminulo ani nadějnou mladou běžkyni Káju. Jenže tady nezůstalo jen u přípravy. Ukázalo se, že sportovní sudičky se u Kájiny kolébky pozdržely o chvíli déle a kromě lyžařského talentu jí nadělili i ten cyklistický. „Jako u každého mého sportovního začátku byl i u toho cyklistického můj táta. Prý když už jezdím, tak proč bych nevyzkoušela nějaký závod. Odjela jsem pár těch regionálních a šlo to. Při škole fungoval cyklistický oddíl, takže nebylo příliš co řešit. Zašli jsme tam a už to bylo.“ Kolo Káju chytlo. Několik sezon se oběma disciplínám věnovala společně. „Když jsem byla mladší, tak se to dalo skloubit. Na podzim a v zimě lyže, na jaře a v létě kolo. S postupem času však nároky na přípravu stoupaly a muselo přijít rozhodnutí, co dál.“

JDU DO TOHO!

Padlo konečné slovo. „Nakonec zvítězila cyklistika. Lyže mě baví a určitě se jim budu věnovat i nadále, ale už spíše pro radost a v přípravě na letní cyklistickou sezonu. Věřím, že moje rozhodnutí bylo správné a že se mi na biku bude dařit!“ Nominace do reprezentačního juniorského družstva v olympijské disciplíně cross-country je jistě dobrým předpokladem toho, že si Kája vybrala opravdu dobře!

NEJENOM SPORTEM ŽIV JE ČLOVĚK

V Kájině případě však toto motto tak úplně neplatí. „No, já jsem živa hlavně sportem.“, směje se. „Už se těším na zimu. Nebudu mít tolik závodních povinností, tak snad dojde i na snowboard a sjezdovky. Kvůli běžkám jsem ostatní zimní sporty zanedbávala a to bych teď ráda napravila. Přidám letos také ještě jednu cyklistickou disciplínu. Chci se věnovat cyklokrosu. Pár závodů jsem vyzkoušela už minulý rok a nebylo to zlé, takže letos do toho půjdu naplno. Snad jedinou nesportovní zálibu, kterou mám, jsou knížky. Čtu hodně, ráda a téměř všechno. Často mě překvapí, že třeba i v povinné školní četbě se najde spousta zajímavých věcí...“

CO BYLO...

V posledních měsících se v Kájině životě hodně změnilo. „Tak určitě největší změnou bylo před rokem a půl narození brášky Vojtíška. Tahle událost mi dost přeházela žebříček hodnot. Na spoustu věcí se dívám jinak, když vidím, jak je náročné vychovat malé dítě. Obdivuju mamku s tátou, jak to všechno zvládají. Sama se taky snažím pomáhat a teď se společně těšíme z pokroků, které Vojtíšek dělá.“ Kája má oproti svým vrstevníkům tedy poněkud jiné problémy. Vrcholový sport, malý sourozenec... „Vůbec mi to ale nevadí. Nemám pocit, že bych o něco přicházela, když nevyrazím každý víkend někam na diskotéku. Není to ani otázka nedostatku času, ale prostě mi to nic neříká. Jsem spokojená v partě sportovců. Jednou mi starší bratr řekl, že nejlepší kámoši jsou od sportu. A musím říct, že měl stoprocentní pravdu.“
Další životní zlomem bylo zranění, které Káju potkalo letos na jaře. „Měla jsem výborně rozjetou sezonu. Dařilo se mi. Pak ale při závodě v Polsku přišel pád a velmi nepříjemné zranění nohy, které si vyžádalo tři měsíce léčení. Byla to hodně těžká doba. Nemohla jsem dělat vůbec nic a to se potom člověku honí hlavou všelijaké věci. Pak jsem si ale řekla, že sebelítostí stejně nic nezměním, obrnila jsem se trpělivostí a dneska už je všechno jinak. Měsíc už naplno trénuju a věřím, že se mi podaří se opět vrátit tam, kde jsem na jaře tak smolně skončila. Navíc mi tahle věc dala poznání, že ne všechno jde vždycky tak, jak si člověk naplánuje, a o to víc je potřeba využít každý okamžik, protože nikdy nevíš, co se stane za chvíli.“

CO BUDE...

„Na nějakou dalekou budoucnost moc nemyslím. Nejsem člověk, který by plánoval na pětiletky. Mám před sebou ještě dva roky na gymnáziu a pak bych ráda ve studiu pokračovala dál. Jaký by to měl být obor, to teď určitě ještě neřeším. A ve sportu? No, vyhrávat, to je jasné...!“

ÚSPĚCHY:

Běžecké lyžování:

5.místo EYOF 2009 Sczyrk Polsko (sprint)
1. místo M-ČR st. dorost (10 km volně)
2. místo M-ČR st. dorost (5 km klasicky)
1. místo M-ČR st. dorost (štafeta)
1. místo ČP st. dorost (sprint)
3. místo Liga dorostenců
4. místo Český pohár st. dorost

Cyklistické výsledky:

2. místo ČP MTB cross-country, kadetky
2. místo MČR MTB cross-country, kadetky
1. místo Polský pohár MTB cross-country, kadetky
3. místo MČR MTB cross-country, štafeta