[Diskuze k článku]: Annapurna trek

Ztěžka lapám po dechu, po zádech, na nichž sedí těžký batoh, mi stéká pot a žaludek si není úplně jistý, zda udrží narychlo snědenou snídani. Je krátce po šesté ráno, jemně mrholí, všude se válí hustá mlha a začíná se pomalu rozednívat. Když poněkolikáté během posledních minut stavím k odpočinku a odolávám myšlence shodit batoh a lehnout si na zem, říkám si v duchu – mám to opravdu zapotřebí, neměla bych být někde na all inclusive v Řecku nebo v Egyptě a slunit se v klidu na pláži? Během hodiny mě už začínají tuhnout nohy, vzduch řídne, i na rovině se dost zadýchávám. Obloha se ale brzy částečně roztáhne a my vidíme první vrcholky zasněžených himalájských velikánů. Znovu si říkám: ne, jsou okamžiky, pro které stojí za to žít a tento je určitě jeden z nich!!!
Odkaz na článek

Lucko, zdravím, moc hezký článek a těším se na další díl. Pavlína z MP

To vypada na zajimave vypraveni a jeste zajimavejsi fotky :)) Tak sup at uz jsou tam dalsi dily!